Přemýšleli jste někdy o studiu medicíny v zahraničí? Jistě to není ta nejjednodušší cesta k lékařskému titulu, ale je bezpochyby velice zajímavá. Zvlášť když se nebojíte překonávát překážky. Pokud vás navíc láká severská krajina, polární záře, půlnoční slunce a stáda sobů, kupte si učebnici norštiny. Bez ní se totiž při studiu medicíny v Norsku neobejdete. Nenechte se ale odradit hned na počátku – norština je poměrně snadná řeč a ti, kdo ovládají angličinu nebo ještě lépe němčinu, jí přijdou rychle na kloub.

Možná si říkáte, oč je studium medicíny v Norsku lepší, než v České republice. Protože jednodušší jistě není – ty, co si tuto cestu vyberou, čekají především jazykové nesnáze. Zdravotnictví je na vysoké úrovni, nicméně srovnatelné s tím českým. Nespornou výhodou je však o mnoho příjemnější přístup učitelů a lékařů k medikům. Nestane se vám to, co je v Čechách stále bohužel poměrně běžné – přepracovaný internista, jemuž práce pro fakultu mnoho peněz nepřináší, studenty nejednou nepříjemně odbyde, neboť musí sepsat ještě deset zpráv. Lékaři jsou v Norsku velmi přátelští, ochotně vše vysvětlí a ukážou. Studenti též nejsou zahlcováni obrovským množstvím informací, důraz je kladen na bytelou znalost základních vědomostí. Během studia též norští medici absolvují poměrně dost praxe, takže získají dobrý základ pro práci na klinice.

První dva roky jsou stejně jako u nás převážně teoretické. Kromě univerzity v Bergenu, kde probíhá výuka tradičním způsobem, nabízejí zbývající tři fakulty medicíny (Oslo, Trondheim, Tromsø) tzv. integrovaný systém, kdy propojují výuku základních teoretických předmětů jako je anatomie, fyziologie a histologie, takže pokud je na programu dne třeba trávicí systém, probere se ze všech stran. Už během prvních dvou let studia je ovšem kladen důraz i na kontakt s pacientem a rozvoj diagnostického myšlení. Na tom se neoddělitelně podílí tzv. Problem Based Learning (PBL), což je pravidelný seminář v malých skupinkách, během nějž se probírají strukturované kazuistiky (tj. konkrétní případy pacientů). Studenti nejprve projdou daný případ, přičemž řeší například jaká vyšetření by indikovali, diferenciální diagnostiku a podobně. Poté si sami určí studijní cíl na příští seminář. Pokud tedy probírali kazuistiku týkající se třeba diabetu, mohou být studijním cílem třeba komplikace této choroby. Většina následujícího semináře je věnována tomuto tématu, přičemž strukturu si určují sami studenti a přítomný lékař pouze pomáhá vysvětlit nejasnosti a omyly.

Ve třetím a čtvrtém roce studenti získají vhled do základních klinických oborů jako je interna, chirurgie, gynekologie, pediatrie a podobně. Základ výuky tvoří přednášky, klinická praxe (cca dva dny v týdnu) a PBL. Pátý ročník je z poloviny věnován práci na vědeckém projektu (obdoba diplomové práce) a z poloviny praktické stáži v nemocnici. V šestém ročníku pokračuje klinické vzdělávání a studentům se též dostane řada praktických informací z oblasti práva a organizace zdravotnictví. Zkoušky se dělají vždy až na konci letního semestru za celý rok a jsou písemné i ústní (praktické).

Po šesti letech studia čeká mladé lékaře a lékařky ještě tzv. turnus, což je obdoba českého předatestačního kolečka. Trvá rok a půl a třetinu tvoří stáž na interně, třetinu stáž na chirurgii a třetinu práce v ordinaci praktického lékaře. Až po dokončení turnusu získá lékař titul a může samostatně pracovat.

Dobrá, studium medicíny v Norsku vás zaujalo a měli byste chuť to zkusit. Jak ale na to? Ať už chcete v Norsku studovat cokoliv a kdekoliv, přihlášky se podávají centrálně přes tzv. Samordnet Opptak. Na jejich webové stránce též najdete všechny potřebé detaily co se týče potřebných dokumentů a termínů jejich odevzdání. Studenti, kteří neabsolvovali střední školu ve skandinávských zemích, musí odevzdat předběžnou přihlášku do 1. března. Vše lze samozřejmě vyplnit a odeslat po internetu. Do této přihlášky můžete uvést maximálně deset studijních programů (na jedné nebo více školách), o které máte zájem. Pokud splníte všechny předběžné požadavky, obdržíte do 1. června daného roku definitivní přihlášku, kterou už posíláte přímo na žádanou univerzitu. Ta do 25. července odpoví, zda jste uspěli či ne.

Věc má ještě jeden háček: pokud jste si vybrali studijní program v norštině a nestudovali střední školu v Norsku, musíte ještě prokázat dostatečnou znalost jazyka. K tomu existují dvě možnosti: buď napsat tzv. Bergen test na více než 450 bodů (více informací na http://www.fu.no/, klikněte na norsk sprĺktest) nebo složit test z norského kurzu úrovně 3 na známku D a lepší.

V případě, že si z široké nabídky norských univerzit a vysokých škol vyberete studijní program v angličtině (každá ze čtyř univerzit jich nabízí řadu), musíte pouze prokázat dostatečnou znalost angličtiny (nejlépe testem TOEFL nebo IELTS).

Pokud neumíte norsky a váš vyvolený studijní program nikde v angličtině nenabízejí, nevěště hlavu. Existuje ještě jedna možnost – IFUS. Za touto tajemnou zkratkou se skrývá desetiměsíční kurz norštiny na univerzitě v Trondheimu (NTNU) pro mezinárodní studenty, kteří zde chtějí pokračovat v jednom z mnoha programů nabízených v norštině. Výhodou je, že univerzita garantuje následné přijetí ke studiu do jednoho ze tří programů, který si vyberete. Nevýhodou je, že ročně se tato lákavá možnost naskytne pouze dvaceti vyvoleným šťastlivcům. Přihlášky na na IFUS se posílají přímo do International Office na NTNU, přičemž termín pro odevzdání té předběžné je již 1. prosince předchozího roku.

Nyní se dostáváme k důležité otázce – kde tedy v Norsku studovat? Univerzit je v Norsku celkem pět. Ty velké jsou v Oslu (www.uio.no), Bergenu (www.uib.no), Trondheimu (www.ntnu.no) a Tromsř (www.uit.no) a nabízejí široký výběr studijních programů. Navíc existuje ještě Univerzita přírodních věd (www.umb.no) v Aas, která se zaměřuje především na biologii a životní prostředí. K tomu se přidává přibližně třicet vysokých škol po celé zemi, takže nabídka je opravdu pestrá. Medicínu jako takovou lze studovat na čtyřech univerzitách, jak můžete najít též na portálu Euromedicine.eu .

Veškeré informace a kontakty na jednotlivé školy najdete též v katalogu Samordnet opptak , který je bohužel v norštině, nicméně obsahuje několik stručných informací v angličtině.

Pokud se nenecháte odradit hromadou formulářů, cizím jazykem a řadou nesnází, které s sebou studium v zahraničí přináší a vydáte se za titulem do Norska, nebudete jistě litovat. Vzdělání a medicína je v této krásné zemi na vysoké úrovni, lidé jsou milí, ač někdy trochu ostýchaví a krásnější přírodu v Evropě těžko najdete. Seberte odvahu a chutě do toho!