Jsou vám české nemocnice příliš malé, toužíte po změně nebo máte prostě pocit, že váš život nebude mít smysl, pokud alespoň jednou nespatříte polární záři a soba? Pojeďte do Norska. S lékařským titulem a znalostí norštiny tu budete mít dveře (zatím) otevřené. Zatím – protože Norsko se z fáze, kdy byl lékařů nedostatek, pomalu ale jistě dostává do fáze přebytku.

Norský systém zdravotnictví není nepodobný tomu našemu. Po absolvování šestiletého studia medicíny na jedné ze čtyř univerzit (viz náš článek v ZDN z 18.6.2007 ) získáte licenci, která vás opravňuje k výkonu povolání lékaře, ale k zisku titulu doktor medicíny je nutné strávit ještě rok a půl na tzv. turnusu. Třetinu turnusu tvoří stáž na interně, třetinu stáž na chirurgii a třetinu práce v ordinaci praktického lékaře. Je to poměrně organizačně, personálně i finančně náročná záležitost, takže v současné době není výjimkou, že absolventi medicíny čekají na turnus půl roku nebo i víc. Během této doby pracují zadarmo v nemocnicích, aby neztratili kontakt s klinikou.

Po absolvování turnusu nastává čas se zaměřit určitým směrem. Lékař nastoupí na vybrané oddělení, kde pracuje jako tzv. assistentlege (lege = lékař) obvykle po dobu pěti let. Minimálně rok a půl je přitom nutno strávit na tzv. „en tjeneste“ klinice. To je obvykle sekundární nebo terciární zařízení, kde se kumulují vážnější případy a patologie. Každá specializace má svá vlastní pravidla, která určuje komise při norské lékařské komoře (je možné je najít na www.legeforeningen.nopod záložkou „spesialiteter“ a dále „spesialistregler“) . Neexistuje žádná závěrečná zkouška jako naše atestace, ale assistentlege má předepsané povinné kurzy, které musí v průběhu specializačního období absolvovat a na konci každého z nich složit zkoušku. Po úspěšném absolvování všech podmínek ke specializaci ztrácí assistentlege nárok na své místo a vstupuje normálně do konkurenčního prostředí pracovního trhu. Bohužel v současné době není z kapacitních důvodů možné a dovolené si udělat dvě specializace.

Většina lékařů potom nastupuje na místo overlege („starší“ nebo „nadřazený“ lékař), což znamená, že má plnou právní zodpovědnost a s ní spojený i mnohem vyšší plat. Současný průměrný plat assistentlege je asi 390 000 NOK ročně, zatímco overlege má přibližně půl miliónu norských korun. Overlege zodpovídá i za práci assistentlege, pod jehož zprávy se též podepisuje a je vždy po ruce, aby zodpověděl dotazy zaučujících se kolegů.

Pokud se do Norska vydá lékař z neskandinávských zemí, který ještě nemá atestaci, může si buď zažádat o místo na turnusu nebo rovnou začít pracovat na některém specializovaném oddělení jako assistentlege. Každopádně je nutné prokázat dostatečnou znalost norštiny a to buď složením Bergen testu nebo absolvováním kurzu norštiny úrovně tři s hodnocením A nebo B. Pokud již máte atestaci, je možné si požádat o její uznání v rámci dané specializace přes příslušnou komisi Norské lékařské komory (Legeforeningen), což obvykle proběhne bez problémů.

Norská lékařská komora je velmi silný odborový svaz, který vystupuje navenek dost jednotně a díky tomu brání práva lékařů úspěšně. V jejím rámci existují komise pro každou specializaci, které jednak upravují guidelines tak, aby byly neustále v souladu s nejnovějšími postupy a standarty EU, jednak hodnotí nemocnice a určují ty, které jsou „en tjeneste“ a mají právo vychovávat specialisty.

Co se týče pracovních podmínek, pracovní týden má 37.5 hodin, ale očekává se, že lékař bude pracovat minimálně 40 hodin (a spíše víc), přičemž rozdíl se zaplatí jako přesčasy. Na odděleních panuje o dost lepší atmosféra, než jaká je v Čechách obvyklá. Ač jsou čeští lékaři a sestry po odborné stránce minimálně srovnatelní se svými norskými kolegy, v lidském přístupu k pacientům (a i medikům a medičkám) za nimi dost zaostávají. Je to jistě dané jejich nesrovnatelně lepší finanční situací, příjemnějšími vztahy na pracovišti a celkově méně vypjatou atmosférou ve společnosti. Kromě toho mají norští lékaři i systém prevence vyhoření, který funguje tak, že v každém městě je určeno několik zkušených a patřičně proškolených lékařů, kteří jsou svým kolegům k dispozici, pokud se potřebují poradit o jakýchkoli osobních či profesionálních problémech.

Díky novému přístupu ke vzdělávání, které je založené především na PBL (problem based learning – systém výuky na probírání kazuistik), mají norští lékaři o něco slabší teoretický základ, který vyvažuje na druhé straně dobrá orientace v klinické praxi. Nedostatek teoretických znalostí se může projevit v nadužívání diagnostických berliček – laboratorních testů a zobrazovacích metod, jejichž široká dostupnost se podílí na vynikajících výsledcích skandinávského zdravotnictví.

Pacienti musí v Norsku za návštěvu lékaře platit (150 – 250 NOK za jednu návštěvu), ale pokud jejich náklady na péči (tj. návštěvy lékaře, léky a doprava) v daném roce přesáhnou limit, který je v současnosti stanoven na 1550 NOK, mají po zbytek roku vše zdarma. Náklady na péči každého pacienta se zaznamenávají do centralizovaného systému a v této korupci téměř prosté zemi to funguje i díky systému častých a důkladných kontrol. Nemocniční péče (lůžková) je v Norsku ať v soukromých tak v univerzitních zařízeních zcela zdarma.

Lékař má na své pacienty obvykle dost času (dvacet minut až hodinu – podle specializace), takže není příliš stresovaný, což má také pozitivní vliv na lidskost přístupu. Na druhou stranu to má negativní dopad na dostupnost péče – objednací doby mohou být velmi dlouhé a může se stát, že pacient čeká na zákrok měsíce nebo roky. Nemocnice navíc nyní musí šetřit, což jim nedovoluje zvýšit počet lékařů, takže se tato situace v dohledné době nejspíš nezlepší. Přesto můžete vykoušet vaše štěstí a oslovit jednotlivé nemocnice. Úplný seznam norských nemocnic je možné najít například na portálu Euromedicine.eu , kde jsou nejen internetové odkazy na domovské stránky nemocnic, ale i jejich kontaktní maily, na které můžete rovnou zaslat svuj dotaz na volné místo. Vyzkoušejte a uvidíte (možná i polární záři)...

Po našem vstupu do EU navíc brání práci v této překrásné zemi jen jedna bariéra – ta jazyková – která není nepřekonatelná. Vstřícná atmosféra ve společnosti, velmi dobře zaplacená práce a skvělé vybavení nemocnic dělají z Norska velmi milé místo na život.