Navštivte Eshop našeho portalu Euromedicina.cz a přesvěčte se sami o zajímavých cenách naší litaratury...
Navštivte Eshop našeho portalu Euromedicina.cz a přesvěčte se sami o zajímavých cenách naší litaratury...
Záludnost polytraumat
Michal ŠEBEK (CzRC, CSMM)7.1.2009
Michal ŠEBEK (CzRC, CSMM)7.1.2009
Polytrauma je závažné zranění, vyznačující se poraněním jednoho a více tělesných orgánů a partií, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Mezi takovéto zranění tak řadíme například poranění břicha, zad a hrudníku v této kombinaci, případně v jiných kombinacích. Základem pro stanovení diagnózy polytraumatismu je poranění jednoho či více tělesných orgánů, jejichž vzájemná kombinace může bezprostředně ohrožovat zraněného na životě.
Polytraumatizovaní pacienti jsou zvláštní skupinou akutních úrazových stavů, s nimiž se v praxi Zdravotnické záchranné služby setkáváme poměrně v časté míře. V posledních letech je nejčastější příčinou vzniku těchto úrazových stavů především dopravní oblast, čili lidově řečeno, nejvíce se setkáváme s těmito stavy následkem dopravních nehod. Na druhém místě zaujímá roli i pracovní činnost, zvláště v oblastech stavebnictví. Zde se můžeme v nemalé míře setkat s polytraumaty, vzniklými na podkladě pádů z výšek.
Jak již bylo popsáno, pacienti postiženi polytraumatem jsou skupinou zraněných osob, bezprostředně ohrožených na základních životních funkcích. U poměrně velké většiny takto postižených osob, lze pozorovat časný hemoragický šok, vzniklý na podkladě masívních krevních ztrát především z velkých cév. K těmto krevním ztrátám u většiny zraněných dochází vlivem zlomenin či poranění vnitřních orgánů. Nejčastěji se jedná o ruptury jater nebo sleziny, případně o zranění břišní aorty.
U velké většiny zraněných, tak lze pozorovat krátce po úrazu skutečně již počínající nebo dokonce rozvinutý hemoragický šokový stav se všemi jeho průvodními symptomy. Pacienti, pokud jsou v této fázi při vědomí, jedná se u nich především o stav letargie, mnohdy kombinovaný s různě vyjádřenou kvantitativní poruchou vědomí. Nejčastěji somnolentního až soporózního typu. Jindy je dominující poruchou vědomí verbálně vyjádřená agresivita a kvalitativní porucha vědomí ve smyslu „obluzenosti“. Nicméně základní životní funkce jsou vždy ohroženy prudkým krvácením, nebo poruchou vědomí či zástavou dechu a případně i srdeční činnosti.
Včasná neodkladná péče proto hraje významnou úlohu v rámci záchrany života takto zraněných osob. Prioritou přednemocniční péče při ošetřování pacientů s polytraumatem by mělo vždy být:
- 1)
Stabilizace životních funkcí, a to především zajištění dostatečné oxygenace pomocí inhalační masky O2. U pacientů se sníženou saturací (SpO2) pod hodnoty 93% je zásadním řešením intubace a umělá plicní ventilace se 100% přívodem O2 (tzn. FiO = 1.0), dále je pak na místě stabilizace oběhu pomocí infúzí a případně, nelze –li toho dosáhnout, pak je namístě užití podpory pomocí farmak (vazopresorika, sympatomimetika) v minimálních dávkách
2) Náhrada krevních ztrát, pomocí náhradních intravenózních roztoků – koloidního typu v kombinaci s krystaloidy, a to v poměru koloid vs. krystaloid 2:1 – vždy ve velkém objemu a pokud možno přetlakem !
3) Stabilizace krční páteře a celého skeletu pomocí Scoop ramu či vakuové matrace
4) Stabilizace zlomenin končetin pomocí vakuových, v případech otevřených zlomenin na končetinách výhradně pomocí trakčních dlah
5) V případě zranění páteře je vhodné zraněnému aplikovat co nejdříve kortikoidy, a to infúzně, jako prevence proti otokům. Jako nejvhodnější se jeví Methylprednisolon a to v úvodní dávce minimálně 2 gramy intravenózně, podaný do prvních 30 minut od traumatu. Tento medikament hraje stěžejní úlohu při léčbě otoku po zranění či frakturách páteře, a neměl by být opomíjen jako terapeuticky přínosný úkon již v rámci přednemocniční péče.
6) Je nezbytná časná koordinace s nejbližším traumacentrem, které jsou v současné době často dostupné ve velkých krajských nemocnicích. Zde na těchto pracovištích jsou k dispozici nejerudovanější lékaři a odborníci, schopni řešit tyto nejzávažnější akutní stavy. Stejně tak je k dispozici i časná operativa. Spojení s tímto centrem je povinností dispečerů záchranné služby, které by mělo s traumacentrem být v těsném kontaktu a tomuto centru ohlásit příjem takto postiženého pacienta.
7) Zvolit optimální transport postiženého, to znamená na vzdálenosti do 50 km od nemocnice je vhodné použít vzhledem k delším dojezdových časům pozemní záchranné služby například leteckou dopravu. K tomuto účelu se rozumí využití vrtulníků, které jsou součástí každého kraje v rámci Integrovaného záchranného systému
8) Během transportu pacienta by měl být k dispozici lékař, to znamená nikdy není vhodné ponechat pacienta pouze v systému RZP.
Pacienti s polytraumatem mají vysokou mortalitu, většina takto zasažených umírá v prvních několika minutách od úrazu, přestože je jim mnohdy poskytována první pomoc, případně již na místě události je již přítomna osádka ZZS z nejbližšího stanoviště. Mortalita je natolik vysoká, že převyšuje i úmrtnost například na srdeční příhody v prvních minutách od jejich vzniku.
Jak již bylo sděleno, základem je včasná přednemocniční péče a to pokud možno poskytnutá na odborné úrovni osádkou ZZS a to v prvních 60 minutách od úrazu. Její úkoly by měli spočívat ve výše citovaných bodech.