Při každé správné preventivní prohlídce lékař nebo sestřička člověku měří tlak. Omotá horní končetinu mažetou, nafoukne ji, přiloží na loketní jamku fonendoskop a po chvíli meření a sledování sloupce rtuti na tlakoměru (neboli manometru) vyřkne dvě čísla. Co tato čísla vypovídají o našem zdravotním stavu a proč je dobré dbát na jejich hodnotu? Na tyto otázky najdete odpověď v následujícím článku.

Hodnota krevního tlaku se udává ve dvou číslech- první, vyšší hodnota udává výšku systolického tlaku. Systolický tlak krve je tlak ,kterým působí krev právě vytlačená ze srdce. Bývá zpravidla vyšší. Druhé číslo, které sestra naměří je hodnota tzv. diastolického tlaku- tlaku krve ve chvíli, kdy srdce relaxuje. Bývá nižší.

Kategorie Systolický tlak Diastolický Normální Méně než 120 Méně než 80 Prehypertenze (stav před vysokým tlak, jakýsi první schod) 120–139 80–89 Vysoký tlak krve (hypertenze) Stupeň 1 140–159 90–99 Stupeň 2 160 nebo vyšší 100 nebo vyšší

V případě, že každá z dvou hodnot zapadá do jiné kategorie, považujeme za směrodatnou vyšší kategorii. Výjimkou jsou hodnoty 130/80 nebo vyšší u pacientů s cukrovkou (diabetes mellitus)a chronickým ledvinným selháním- v těchto případech už je 130/80 považováno za vysoký krevni tlak. Důvodem je to, že již původní onemocnění poškozují stěnu cév a ty jsou pak citlivější i k hodnotám tlaku, ketré u zdravého nevyvolavají žádné změny. Dobré je vědět, že hodnoty se behěm dne více či méně mění- nejnižsí jsou v klidu,ve spánku, Rostou při vzrušení,rozčilení nebo nervozitě. (Typickým příkladem je nárůst tlaku ve chvíli, kdy k nám přistoupí bíle oděný lékař a hodlá provést měření. V klidu se hodnoty pak vrátí na původní hodnoty. Jedná se o tzv. syndrom bílého pláště)

Hypertenzí- nebolestivým , ovšem o to zákeřnějším onemocněním působí značná část populace. Výjimkou nejsou ani mladí a jinam ,,zcela zdraví jedinci“. Dobrou zpávou je, že dnes již známe léčiva, která mohou vysoký tlak snižovat a to velmi kvalitně a dlouhodobě.

Někdy bývá vysoký tlak nazýván také ,,tichým zabijákem“. Jak již bylo řečeno- nebolí. U některých se projeví až selháváním ledvin, srdce nebo výraznými pocity tlaku v hlavě a očích. Naše tepny a žíly nejsou ze železa a tak může být jejich vnitřní stěna poškozena mj. i vysokým tlakem. Cévy např. v ledvinách mohou být natolik změněné,že dojde k jejich výtraznému zúžení a pak už je jen malý krůček k ledvinnému selhání. Také srdce je ovlivněno- musí vytlačovat krev proti vyššímu odporu, než by bylo zdrávo a tak může dojít k jeho zvětšení ve smyslu nevratného roztažení.Takovéhle srdíčku už samozřejmě není schopno bezchybně plnit svou funkci pohonné pumpy. Ani dalčí části těla nejsou ušetřeny- v malých a velkých cévách se tvoří výdutě s oslabenou stěnou, tzv. aneurysmata. Hrozí jejich prasknutí a následky si snadno dokážete předtavit. Nasnadě je prasknutí arterií v oku- projeví se náhlým zhoršením schopnosti vidění nebo až slepotou- nebo v mozku- projeví se jako cevmí mozková příhoda (,, mozková mrtvice“) . Poškozeí cév na dolních končetinách dává podklad pro je jich ucpání.

A konečně: co způsobuje hypertenzi?? V 95% je příčina neznámá. Pak hovoříme o esenciální nebo primární hypertenzi. Slovem primární vyjadřujeme to, že samotným problémem je tlak. U sekundární hypertenze chceme říci, že za vysokým tlakem je příčina- můžou jí být např. léky, které pacient bere na jiná onemocnění. Za viníka považujeme také práci ve stresu, přehnané solení ( sůl totiž zadržuje v těle vodu a zvětšený objem vody se projeví jako vetší objem krve a tedy i její vyšší tlak.) Vysoký příjem tuků a kouření. Důvodem pro hypertenzi mohou být i problémy s ledvinam a zúžení aorty nebo jiných významných cév (např. tepny vedoucí krev k ledvinám).

Závěrem zbývá snad jen říci: Tlak krve je důležitá hodnota, kterou je třeba alespoň jendou za rok kontrolovat. Hypertenze nebolí, ale o to zákeřněji se chová. Dnes známe celou řadu léčiv a opatření, která snižují hodnoty tlaku krve.