Těhotenství je náročné období a proto se v něm mohou spíš než kdy jindy projevit choroby , které by se jinak ohlásili až mnohem později. Těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes se vyvine u 3-5% těhotných žen. Tento typ cukrovky se liší od diabetu prvního typu- při němž tělo neprodukuje vůbec žádný insulin a ten se tak do těla uměle dodává injekčně- ale liší se také od častějšího diabetu druhého typu. Pacienti s diabetem 2. typu mají v nejrůznější míře vyjádřenou necitlivost k inzulinu .Hladina cukru v krvi je ovlivňována léky, pravidelným cvičením a případně také injekcemi inzulinu.

Poruchou hospodaření s glukozou – tedy zvýšenou hladinou cukru v krvi – jsou více ohroženy maminky, které jsou obézní, afroamerického původu , starší 30 let , porodily dítě o hmotnosti 4000g a více nebo mrtvý plod . Vyvinout se ale může u kohokoliv a po porodu zpravidla mizí. Mizí totiž i ,,výrobce“ hormonů blokujících inzulin- placenta. Tyto ženy jsou ale následně více ohroženy vznikem diabetu 2. typu . Proto je nutné stav diabetu po skončení těhotenství překlasifikovat a každým rokem kontrolovat.

Nemoc se projeví nejčastěji mezi 20.-24. týdnem. To souvisí s hormonálními změnami,které se právě v tomto období dějí. (Placenta totiž nezajišťuje jen dodávku krve a tedy živin ale umí i produkovat některé hormony,které jsou nezbytné pro správné těhotenství.) Některé z placentárních hormonů mají blokující efekt na inzulin- hormon, který umožňuje vstup energeticky bohaté glukozy do buněk celého těla. S tím ,jak placenta roste, je produkováno stále víc a více hormonů a narůstá tak jejich efekt. U většiny žen je slinivka schopná zvýšit dostatečně produkci hormonů v závislosti podle potřeby. Pokud ale pankreas (neboli slinivka) neumí dostatečně zvýšit produkci insulinu, je nasnadě vznik těhotenské cukrovky- tedy zvýšené hladiny cukru v krvi.

Příznaky jsou pocity žížně, časté močení následkem zvýšeného příjmu tekutin, úbytek resp. jen malý nárůst hmotnosti a pocit slabosti.

Pokud je plod vystaven vyšším hladinám glukozy už v prvních třech měsících těhotenství, významně se zvyšuje riziko potratu a vrozených vývojových vad. V této době však ještě nebývá produkce hormonů z placenty natolik vysoká, aby hrozil vznik gestačního diabetu. Spíše jsou ohroženy matky s cukrovkou ať už 1. či 2. typu.

Matkám u nichž se diabetes rozvine právě ve zmiňovaném 20.-26. týdnu se spíše rodí děti s porodní hmotností nad 4 kilogramy- což přináší zvýšené riziko poranění nervové soustavy (zvláště při porodu) vedoucí v kritických případech až k částečnému ochrnutí novorozence.Postižen může být i metabolický systém, případně dýchací soustava, což prodlužuje pobyt novorozenců v nestandardním prostředí jednotky intenzivní péče. V pozdějším věku pak tyto děti mají sklon k obezitě a cukrovce 2. typu.

Většinou probíhá jen dietou, zřídkakdy je aplikován inzulin . Zatím nejsou známy účinky prášků na vyvíjející se plod a proto se neužívají. Je dobré řídit se následujícím schématem :

testy za účelem odhalení hrozby vzniku diabetu u těhotných žen by měly být prováděny v prvních 16 týdnech těhotenství.

vhodné stravovací návyky, dieta

častý selfmonitoring hladiny glukozy (lékař doporučí kvalitní glokometr.

příp. dle hladiny glukozy aplikace inzulinu vhodnou injekční technikou
Aplikace insulinu podkožně
vyvarování a kontrola příadné příliš nízké hladiny glukozy (hypoglykémie)

fyzická aktivita odpovídající zdatnosti a také stupni těhotenství