Lidé, kteří jsou pod neustálým tlakem, obyčejně nesnídají nic, k obědu mají fast food a maximum kalorického příjmu obstarávají s večeří mezi 18. a 19. hodinou. Pak už jen pasivně relaxují. To je nejlepší způsob, jak promrhat živiny z hodnotné stravy a naučit tělo tvořit zásoby na horší období. Kdo nechce tloustnout, měl by jíst pravidelně pět- až šestkrát denně. Čím větší intervaly mezi jídlem jsou, tím víc se totiž tělo bojí nedostatku energie - raději se jí proto předzásobí. U člověka, který jí jen jednou denně a večer, se očekává obezita, zvýšený krevní tlak a v laboratorních výsledcích zvýšená hladina krevních tuků i ,špatného‘ (LDL) cholesterolu. Nejde ale jen o tloustnutí. Cholesterol a tuky se usazují v malých kapilárách, jejichž zesílená stěna zhoršuje přístup živin a kyslíku do těla. Tento zhoubný proces na sebe upozorňuje jen mlhavě a svou oběť nevyburcuje k obraně. „Zhoršuje se paměť, objevuje se nechuť k životu a spavost. Tyto změny lidé za nemoc nepovažují. Jenže ona je to tzv. choroba drobných tepen, jejímž přičiněním člověk biologicky rychleji stárne.“

Kdo jí jen jednou denně, tomu čas běží rychleji. Ale to neznamená, že existuje nějaký přesný harmonogram, kdy spořádat snídani, oběd a kdy večeři. Nutriční terapeutka Tamara Starnovská z pražské Thomayerovy nemocnice připomíná, že každý jsme jiný. Člověk s biorytmem typu sova, jemuž vyhovuje ponocovat a ráno si přispat, může nakrásně vstát i brzy, ale časnou snídani nemusí dobře snášet. „Pro něho bude lepší nasnídat se i tři hodiny po probuzení, až jeho tělo bude na jídlo připravené.“ Naproti tomu typ skřivánek by snídani neměl odkládat. Část odborníků přitom soudí, že přibližně do pravého poledne se tělo nachází v „čistící fázi“, dopoledne by se tudíž měla konzumovat lehce stravitelná jídla.

O tom, zda se vám po jídle v břiše rozlije příjemné teplo, anebo si naopak přivodíte pálení žáhy či pocit přecpání, rozhodují maličkosti. Maličkosti, které mají vliv na to, zda vám život nezkrátí jedna z četných civilizačních chorob. Nejdůležitější, a zároveň nejvíc opomíjené je pravidlo jíst v klidu. Tělo neklidného člověka totiž poznamenává tzv. stresový sympatikus, jenž je připravuje na útok, obranu nebo útěk. Mozek nechá do krve vyplavit palivo pro svaly (cukry a tuky) a zároveň omezí prokrvení trávicí trubice, jejíž vrchní i spodní svěrače se zavřou. Naopak je-li na jídlo klid, tato „stresová osa“ není zapojena, smysly jsou vyostřeny a trubice prokrvená, což je také původ příjemného tepla po dobrém zažití.

Jakkoli tedy žvýkání bagety za současného řízení a telefonování nepochybně ukazuje na zručnost jedince, lékař má takového člověka za hlupáka. Trávení totiž probíhá tak, že už ve chvíli, kdy jídlo cítím a vidím, začíná sekrece žaludečních šťáv. K této, jak říkají experti, „hlavové fázi“ trávení, se během žvýkání přidává „fáze žaludeční“ -uvolní se žaludeční stěny, uzpůsobí se šťávy i zvýší jejich sekrece. Tyto události v žaludku ale musejí být v souladu s pohyby trávicí trubice, tedy žvýkání musí být dostatečně pomalé a pečlivé. „Pokud se rychle nacpu, žaludek se pod náporem soust až příliš napne, šťávy jeho obsah nestačí trávit a evakuace ze žaludku se zpožďuje,“ říká biochemik Lubomír Novák z jedné pražské kliniky. V takovém případě se sousta vracejí do jícnu spolu s kyselinou a vzniká palčivý problém se žáhou. „Špatně rozmělněné jídlo má pro správné trávení příliš malou plochu. Navíc některé cukry, jako je glykogen a škrob, štěpí jen sliny v ústní dutině a později až dvanácterník, ale žaludek ne.“ Každému, kdo trávicí funkci slin podceňuje, doporučuje jednoduchý test. „Nechte v puse kousek rohlíku a po chvíli ucítíte, že zesládl - sliny jej naštěpily.“ Proslulý léčitel a odborník na tradiční českou stravu páter František Ferda z podobného důvodu doporučoval u jídla nemluvit, ale soustředit se pouze na jeho konzumaci. Tak, jak je to běžné v klášterech, lhostejno zda křesťanských či třeba buddhistických. Trávení totiž začíná už v ústech. Pokud sliny kvůli spěchu svou práci neodvedou, nerozštěpené cukry žaludkem projdou beze změn, ve střevě pak ovšem živí bakterie, změní střevní flóru a ta může vytvářet i toxické látky. Nejmenší důsledek toho je nepohoda a průjmy.

Horší je, že podrážděná střevní stěna začne propouštět do těla toxiny, což vyvolává záněty, poruchy imunity i alergické reakce. Všemu člověk může předejít pouze tím, že si na jídlo vyhradí potřebný čas. Signál o nasycení totiž mozek nevyšle dřív než za 15-20 minut. Jíte-li příliš rychle, můžete sníst i o třetinu více jídla, než váš organismus chce a potřebuje. Pokud jíte maso, potřebujete na zdárný oběd půlhodinu - bílkoviny se vstřebávají pomaleji. Původně mělo jídlo i v literatuře a výtvarném umění nanejvýš důstojné místo. Zmiňují je klíčové pasáže bible (setkání Abrahama se třemi anděly je spojené s jídlem a révou, Poslední večeře Páně...) a v podobě půvabně zdobených stolů se objevuje na zátiších ze 16. a 17. století. V minulém století vzbudila pozornost spíše jeho degradace na tiscích Andyho Warhola s plechovkami instantní omáčky. Dnes sice chodíme do luxusních restaurací a v televizi sledujeme, jak vaří celebrity, ovšem většinu stravování se úporně snažíme zvládnout v co nejkratším čase. Minuty vyšetřené na jídle ale nejsou žádná úspora. Jen časová půjčka s velkým úrokem splatná v nemocničních čekárnách.

Je smutné, že mnoho lidí, kteří se snaží „stravovat zdravě“, bez rozmyslu podléhá módním trendům, které jim v důsledku tělo spíš zhuntují. Zatímco před několika lety byli největší fanatici schopni udělat ze sóji pomalu i pečenou kachnu, později od této své stěžejní suroviny (po mezipřistání u trendu „light“) konvertovali k vláknitým cereáliím a ovocným šťávám. „Sója vyšla z módy, je to výrazný alergen. Nejsme na ni zvyklí historicky,“ říká nutriční terapeutka Tamara Starnovská. Nadšení pro umělé máslo a jogurt se setinou procenta tuku zase chladí námitkou, že i nedostatek tuku je nebezpečný. Biochemik Lubomír Novák také varuje před škodlivými transmastnými kyselinami obsaženými v nekvalitních ztužených rostlinných tucích, které pod vlajkou „light“ často nahrazují ty živočišné. „Nízkotučného sýra navíc sníte oproti normálnímu i dvakrát tolik, jelikož ,light‘ vzbuzuje dojem, že můžete. Protože ta věc ale ani nijak dobře nechutná, připravujete se o zážitek a následnou frustraci stejně zaháníte zákuskem,“ říká Helena Hrdá z reklamní agentury McCann-Erickson, jež pro řadu potravin připravovala reklamní kampaň. Plete se také ten, kdo se ve starosti o své zdraví omezuje na úzký okruh „nezávadných“ potravin. „Jen pestrá strava může prospívat zdraví,“ říká Starnovská a dodává, že cereálie, ovocné a zeleninové šťávy představují jen slabý zdroj bílkovin.